Luxor

Údolí králů a Údolí královen

Na první pohled byste asi neřekli, že tato pustá skalnatá krajina s vyprahlými údolími ukrývá jedno z nejbohatších archeologických nalezišť na světě. Právě zde byli totiž pohřbívání snad všichni faraoni a královny žijící v období nejslavnějších staroegyptských dějin.

Tato pohřebiště se nachází nedaleko Luxoru, na místě, kde v minulosti stávalo starověké město Théby a jsou poměrně špatně přístupná. Také proto se staly vhodným místem pro poslední odpočinek faraónů 18. až 20. dynastie. Údolí králů je situováno pod vrcholkem hory El-Quorn a je rozděleno na Východní údolí a Západní údolí. Většina nejdůležitějších hrobek se nachází ve Východním údolí, které je přístupné veřejnosti. Tradici pohřbívání v těchto místech s největší pravděpodobností zavedl Ahmos, který byl prvním panovníkem18. dynastie. Poslední hrob zase údajně patří Ramessovi XI.

Vnitřek hrobky bývá uspořádán vždy podobně. Dlouhá vstupní chodba klesala stále hlouběji dolů pod zem. Po stranách byly místnosti, kam se ukládalo nespočetné množství obětin a úplně dole v jádru hrobky byla místnost, kam se ukládal sarkofág.

Dekorace stěn zobrazovala knihu mrtvých, tedy poučení pro mrtvého faraóna, jak dojít posmrtného života. Po smrti byl faraón souzen 12 soudci, poté bylo jeho srdce váženo na vahách a muselo být lehčí než pírko. Uspěl-li, dosáhl posmrtného života mezi bohy, pokud neuspěl, bylo jeho srdce sežráno krokodýly.

   Údolí králů - Luxor, Egypt

Chrámový komplex Karnak

Karnak je chrámový komplex, hlavní kultovní středisko boha Amona, v oblasti starověkéhoVesetu pojmenovaný podle současné arabské vesnice. Je největším chrámovým komplexem v Egyptě, byl postupně stavěn a rozšiřován po dobu asi 1500 let. Na jeho výstavbě se podílela většina významných faraonů. Chrámový komplex Karnak tvořily 3 navzájem kultovně i stavebně propojené chrámy (Amona, Muty, Chonsua). Karnak se stavěl cca 1600 let.

Hlavní chrám v Karnaku byl zasvěcen Amonovi, který se stal v období 18. dynastie nejdůležitějším egyptským bohem. Jeho kult splynul s kultem slunečního boha Re a byl uctíván jako Amon-Re. Jeho posvátným zvířetem byl beran, zpodobovaný většinou jako beraní sfinga. Přístupovou cestu střeží sochy beranů. Podobnými sochami byla zdobena i cesta spojující Karnak s Luxorem (zdejší chrám byl také zasvěcen Amonovi).

   Přístupová cesta - sochy beranů.

Palác královny Hatšepsut

Hatšepsut byla královnou 18. dynastie (Nová říše) a zároveň druhou samostatně vládnoucí královnou Egypta (první byla Sobekneferu). Vládla přibližně mezi lety 1479/1473–1458/1457 př. n. l..

Hatšepsut byla dcerou Thutmose I., provdala se za svého nevlastního bratra Thutmose II.. Tento panovník vládl jen 3 roky a s Hatšepsut neměl syna. Po jeho předčasné smrti se stal tedy následníkem syn vedlejší manželky Thutmose III.. Protože následník byl ještě malý, vládla Hatšepsut jako regentka. Následníkovi sice přiznala titul spoluvládce, ale žádné faktické pravomoci. Sama se prohlásila za královnu. Protože faraonem mohl být pouze muž, používala na veřejnosti z důvodu posílení svého postavení mužský oděv, ceremoniální Usirův vous i další odznaky královské moci.

Její vláda byla vyrovnaná a mírumilovná. Podpořila rozvoj obchodu, vědy a vzdělanosti. Vyslala výpravu do tajuplné země Punt, ze které dovážela kadidlo a parfémy. Země Punt ležela patrně na pobřeží Rudého moře na Arabském poloostrově.

V Amonově velechrámu v Karnaku nechala vztyčit dva mohutné obelisky vytesané z jediného kusu kamene. Šlo o největší obelisky do té doby doby v Egyptě postavené. Největším stavebním počinem královny Hatšepsut byla výstavba jejího zádušního chrámu v Dér el-Bahrí.

   Palác královny Hatšepsut.